Když se organizuje stěhování a napíšete si někam na papír, že na tohle nesmíte při stěhování zapomenout, možná se v tom seznamu zapsaných bodů objeví zajištění parkování pro stěhovací vůz nebo vozy, nové doklady v případě změny trvalého pobytu, nová nájemní smlouva, nové smlouvy s dodavateli energií, odhlášení od různých míst, jako je knihovna, zubní a praktický lékař atp. Zapomínat by se nemělo ani na zajištění dostatečného množství balicího či výplňového materiálu a také na včasnou demontáž nábytku, se kterou vám mohou být nápomocní profesionální stěhováci.

Rád bych se ale nyní zamyslel ještě nad jednou velmi důležitou věcí, která je možná ze všeho nejdůležitější. A sice rozloučení s přáteli. Když jsem se s bývalou přítelkyní stěhoval z okrajového sídliště velkoměsta na venkov, radoval jsem se a zároveň jsem měl plnou hlavu starostí, neboť jsme organizovali stěhování svépomocí, ale vysloveně jsem si vůbec nevzpomněl na naše největší kamarády, kteří nás dva s přítelkyní navštěvovali v našem městském bytě, a kteří nám také mimo jiné dopřáli báječnou dovolenou na Kanárských ostrovech.

Dodnes mě toto opomenutí mrzí a kdybych mohl vrátit čas, rozhodně bych kontakt s přáteli posunul na nejvyšší prioritu a postaral se o to, abychom se mohli scházet i nadále. My se vlastně od té doby neviděli a zřejmě i to mělo dopad na další ne zrovna pozitivní události. Tímto chci říci, abyste na své přátele nezapomněli ani při případném stěhování do zahraničí na velmi dlouhou vzdálenost. Abyste přátelství vnímali jako cenný dar, který by měl převážit všechna materiální bohatství, neboť k čemu vám bude majetek, když zůstanete opuštění a osamocení? Vzpomeňte si na píseň „Není nutno“ od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, v jejímž textu objeví sdělení, že: „nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí“.