 
 |
||||
| ROCK&POP Martin Zoul 11/2006 MIOU MIOU La La Grande Finale  O debutové desce východočeských Miou Miou platí v podstatě totéž, co o novince Nieriky - nezmínit se o ní jenom proto, že už je na světě nějaký ten pátek, by znamenalo ignorovat jednu z nejpůvabnějších a nejoriginálnějších kachen na našem hudebním rybníčku. Jejich orientace na francouzsky zpívaný retropopík, jehož poslech vyvolává asociace na kapely, jako jsou Free Design nebo Stereolab, je jim v konkurenci domácích, spíše anglosaskou kytarovou hudbou ovlivněných mladých kapel, jistě jen k dobru. Albu Lala grande finale navíc kromě hráčské i kompoziční vyzrálosti zúčastněných hudebníků výrazně pomáhá kvalitní koprodukce Járy Tarnovského, o fantastickém mixu Ondřeje Ježka ani nemluvě. Výhrady lze mít ke konstantně horší výslovnosti zpěvačky Karolíny Dytrtové, po x-tém poslechu s ale i na ni dá zvyknout. Chvályhodná je propracovaná grafická stránka desky, mile naivní stejně jako hudba kapely. Sympatické je i otištění českých překladů písňových textů, které jsou spíše jejich volným přebásněním. Miou Miou je totiž kapela velmi poetická, a jako taková zdaleka ne pro všechny. Kdo jí ale dokáže naslouchat, bude za to po zásluze odměněn krásnou a intimní hudbou, jako stvořenou pro poslech ve dvou. :::::::::::::::::::: |
||||