 
 |
||||
| METROPOLIS LIVE Vít Beat 13 .7.2006 FRENCH VIBRATIONS S MIOU MIOU Miou Miou - La la grande finale Piper Records 2006, čas: 40:43 Slunečně tetelivé tu tu tů a ž ž ž, jemné vyklepávání bicích, medová basička, housličky, flétničky, trubčičky, harmoničky, bendžíčka, slajdíčky, zvonečky, tleskačky, skleničky, potůčky, infantilní chichotání a šepotání, kytára říznutá jen jako když nehtem jemně přejedete kůži, éterická atmosféra ála Kosmický sen Haničky Zagorové, který jsem sjížděl v tom slavném roce 1982… Jestliže některým soudobým trendům říkáme retro, pak mazlivý debut pardubických Miou Miou nelze nazvat jinak než regre. Jak sladké je vzpomínat a snít a nepřipouštět si spoustu věcí… La illusion popique. Připomínky? Slyším třeba rozjívené Les VRP, moravský folkový Cymbelín nebo ještě překvapivěji i unavené a zničené Jesus and Mary Chain z období Stoned & Dethroned (Sometimes Always…). V podstatě ale Miou Miou předvádějí umírněnou middle-tempovou kytarovku obohacenou desítkami nástrojů a hostů a protaženou studiovými triky Ondřeje Ježka. Oproti předloňskému ípíčku 6 chants pour les chats ustupuje zejména rozkládané kytarové snění. Hitově znějí Le petit punk s velejemným „no future for you!“, křehká Sublime…, ale vlastně je to jedno, písně stejně splývají jako slunečnice v lánech. Zpěvačka Karolína Dytrtová se věrně převtěluje do éterické víly a milostné či melancholické skicy ve francouzštině odkazují na tradici východní poezie, v níž málo slov podněcuje mnohé. Potěší i hravě nostalgický výtvarný koncept Teréz Nývlt, též aranžmá jsou pečlivě vypolštářovaná – jenom chybí zvuky praskajících výplní z bonboniér, příště prosím! Náladě alba totiž podlehnou zejména chocoláti a jiní koloušci. Zkrátka Music for (Bitter) Sweet Generation, co si smlsává sama na sobě. P. S.: Love you Miou Miou s těmi tvými „sjón“ a „muá“. :::::::::::::::::::: |
||||